EET 2.0: Zaplatíš kartou doma? Nic neeviduješ. V restauraci? Evidovat. WTF?
Komentář podnikatele, který si první EET zažil na vlastní kůži a opravdu si nemyslel, že podobnou debatu povede znovu.
Dnes mi přišel e-mail s přehledem nové elektronické evidence tržeb. Od 1. ledna 2027 začne fungovat EET 2.0 a s ní povinnost evidovat takzvané kontaktní platby.
Děláte si prdel?
Než mě někdo zařadí do škatulky odpůrců placení daní: nejsem proti tomu, aby stát kontroloval, zda podnikatelé plní své povinnosti. Zajímá mě ale, proč má podnikatel znovu posílat státu údaje o platbách, které už mají dohledatelnou elektronickou stopu.
První EET? Já si ji pamatuji až moc dobře
Provozuji internetový obchod řadu let. A pamatuji si, jak se zaváděla první EET, prosazovaná ministerstvem financí vedeným tehdy hnutím ANO.
Jako provozovatel e-shopu jsem musel řešit evidenci plateb kartou přes internet. Zákazník objednal zboží, zaplatil online, transakci zpracovala platební brána a peníze doputovaly na bankovní účet. Ani korunu jsem od zákazníka fyzicky nepřevzal.
Přesto bylo potřeba zapojit další systém a transakci nahlásit státu.
Znamenalo to práci vývojářů, úpravy procesů, testování a čas. A pochopitelně také náklady. Ne proto, že by se zničehonic změnil způsob, jakým platba probíhá, ale proto, že bylo potřeba vyhovět nové povinnosti.
Pak přišel Ústavní soud.
V nálezu Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. prosince 2017 zrušil ustanovení, které do EET zahrnovalo dané bezhotovostní platby. Mimo jiné upozornil, že jsou obecně poměrně dobře dohledatelné a že stát má zachovávat určité informační sebeomezení, pokud své funkce může zajistit jinak. Povinnost evidovat tyto karetní platby skončila od 1. března 2018.
Jinými slovy: podnikatelé do řešení investovali, a pak se podstatná část povinnosti zrušila.
Člověk by řekl, že jsme se poučili.
Ale ANO, rok se s rokem sešel a máme tu EET 2.0.
Jedna platba, dvě pravidla. Rozhoduje, kde sedíš
Nová evidence je postavena na pojmu kontaktní platba. U bezhotovostních plateb je podstatné, zda proběhnou při osobním kontaktu se zákazníkem nebo za zákonem vymezených okolností v provozovně či dopravním prostředku podnikatele.
Výsledek? Tady jsou čtyři obyčejné situace:
Příklady popisují běžné situace bez zvláštních zákonných výjimek; u hraničních případů záleží na konkrétních okolnostech objednávky a platby.
ANO, čtete správně.
Karta na internetu a karta na terminálu představují z hlediska peněžních toků bezhotovostní transakce. QR kód v restauraci a QR kód na faktuře mohou v obou případech vést k obyčejnému bankovnímu převodu.
A přesto se s nimi bude pro účely EET zacházet odlišně.
QR kód: nejhezčí ukázka celé absurdity
Sedím doma, přijde mi faktura s QR kódem. Otevřu bankovní aplikaci, naskenuji QR kód a odešlu peníze. EET se neuplatní.
Sedím v restauraci, obsluha mi předloží platební QR kód. Otevřu bankovní aplikaci, naskenuji QR kód a odešlu peníze. Tržba spadá do EET.
Co se změnilo z pohledu samotného bankovního převodu?
To všechno může být v obou případech prakticky stejné.
Změnilo se místo a okolnosti platby.
A právě podle toho stát rozhodne, zda obchodník bude muset transakci ještě zvlášť ohlásit do EET.
Stát má argument. Tak se o něm bavme
Ministerstvo financí novou EET prezentuje jako jednodušší systém, který má přinést férovější podnikatelské prostředí, lepší analytiku a cílenější daňové kontroly.
To je legitimní cíl. A je fér říct, že samotný výpis z účtu nemusí prozradit, za co přesně zákazník zaplatil nebo ke které provozovně tržba patří. Pro stát také není totéž mít informace automaticky a muset si je jednotlivě vyžádat.
Ale právě proto bych rád znal odpověď na pár jednoduchých otázek.
Tvrzení, že systém bude moderní, samo o sobě ještě nedokazuje, že je nezbytný.
A nejde o chybu, které si nikdo nevšiml
Na tom všem je zajímavá jedna věc. Senát v srpnu 2026 navrhl bezhotovostní kontaktní platby z evidence vypustit.
Poslanecká sněmovna ale 9. září 2026 senátní úpravy odmítla a setrvala na původním znění zákona. EET 2.0 byla následně schválena a prezident zákon podepsal 17. září 2026.
Takže nejde o nenápadnou formulaci, které by si nikdo během legislativního procesu nevšiml. O rozsahu evidence se vedla konkrétní debata a zákonodárci se rozhodli bezhotovostní kontaktní platby ponechat.
Technologie běží dopředu. Administrativa také
Dnes máme online platební brány, okamžité bankovní převody, digitální faktury, účetní API a systémy, které dokážou propojit objednávku, platbu, sklad i expedici bez jediného přepisování.
Provozuji e-shop a zabývám se digitálními systémy, takže vím, že napojení dalšího rozhraní není magie. Technicky se dá vyřešit skoro všechno.
Jenže otázka nezní, jestli to dokážeme naprogramovat.
Otázka zní, proč to máme programovat znovu.
Další integrace znamená další implementaci, testování, provozní scénáře, chyby, aktualizace a odpovědnost. Pro jeden podnik možná drobnost. Pro tisíce podnikatelů už podstatné množství práce.
A k tomu máme poučení z první EET: výdaje na zavedení povinnosti vám nikdo zpětně nevrátí jen proto, že se později ukáže jako nepřiměřená.
Netvrdím, že nový zákon je automaticky protiústavní. Jeho konstrukce se od první EET liší a o její ústavnosti by musel rozhodnout soud. Ale otázka přiměřenosti další evidence dohledatelných plateb je znovu na stole.
A na závěr jedna otázka
Když zákazník zaplatí kartou na terminálu v restauraci, bude podnikatel od ledna 2027 tržbu evidovat.
Když zákazník zaplatí předem na dálku přes internetovou bránu, typicky ji evidovat nebude.
V obou případech jde o elektronickou platbu s dohledatelnou stopou. Jen pravidla se liší podle okolností, za nichž zákazník zaplatil.
Opravdu je právě tohle ukázka modernizace, která podnikatelům usnadní život?
Nebo jen přidáváme další vrstvu evidence nad transakcemi, o kterých už existují záznamy?
První EET mě naučila jednu věc: to, že něco jde technicky udělat, ještě neznamená, že to dává smysl nařizovat.
EET 2.0. Nový název, stará otázka: Proč jednoduše, když to jde složitě?
Jde o autorský komentář vycházející z osobní podnikatelské zkušenosti. Právní stav a pravidla popisují informace dostupné k 5. listopadu 2026. Zákon č. 180/2026 Sb. už byl vyhlášen, hlavní povinnost evidovat tržby však začne od 1. ledna 2027; část přípravných ustanovení nabyla účinnosti dříve.
Zdroje
- 01Ústavní soud: nález Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017ústavní přezkum původní EET a bezhotovostních plateb
- 02EET 2.0: Kdo musí evidovat tržby?oficiální pravidla pro kontaktní, QR a online platby
- 03Ministerstvo financí: Sněmovna přehlasovala Senát (9. 9. 2026)odmítnutí návrhu vypustit bezhotovostní kontaktní platby
- 04EET 2.0: Prezident podepsal zákon (22. 9. 2026)potvrzení zahájení evidence od 1. 1. 2027
- 05Finanční správa: Přihlášení k EET 2.0 (2. 11. 2026)aktuální harmonogram přípravy